| Smutné výročí likvidace nádraží Praha-Těšnov |
| Neděle, 05. duben 2015 14:54 |
Praha patří oprávněně k celosvětově uznávaným architektonickým klenotům, ale i tento dějinami vyladěný urbanistický celek má ve své historii některá temná místa. Patří mezi ně také šílený nápad zavést tehdy (a dlouho) jedinou dálnici ve státě přímo do centra města a „vykácet“ vše, co jí přišlo do cesty. Odnesla to i budova nádraží Praha-Těšnov. Je mezi námi ještě dost pamětníků, kteří mohli před třiceti lety, přesně 16. března 1985, sledovat odstřel zbývajících budov nádraží, které před 140 lety ztělesňovalo rozvoj železniční dopravy i průmyslovou revoluci na území Prahy. Pokud se během velikonočního volna vydáte na procházku centrem hlavního města, máte dobrou příležitost zastavit se u budovy Muzea hlavního města Prahy vedle stanice metra Florenc a podívat se na soustavu panelů, které výročí třiceti let od demolice a sto čtyřiceti let od otevření Těšnovského nádraží připomínají. Nádraží během své existence vystřídalo několik názvů. Původní název Praha – severozápadní nádraží z roku 1905 se v roce 1919 změnil na Praha–Denisovo nádraží po francouzském historikovi, politikovi a slavistovi Ernestu Denisovi. Němci ho za okupace od roku 1940 do roku 1945 přejmenovali na Moldau Bahnhof, Praha–Vltavské nádraží, a v roce 1945 byl obnoven název Praha–Denisovo nádraží. Od 1. ledna 1953 do roku 1972 neslo nádraží svůj poslední název Praha-Těšnov. Novorenesanční tvář dal budově nádraží český architekt Karel Schlimp, profesor na vídeňské technice. Střední trojkřídlá monumentální budova o délce 115 metrů byla vstupem do odjezdové haly nádraží a byla honosně vyzdobena monumentálním římským obloukem s dvěma postranními oblouky s korintským sloupovím. Nad nimi stály čtyři alegorické sochy znázorňující Obchod, Vědu, Průmysl a Hospodářství. Alegorie pokračovaly na vrcholu budovy, kde bylo umístěno sousoší Austrie a po stranách ztělesnění Orby a Průmyslu. Interiér doplňovala v litině provedená sochařská výzdoba, díky které bylo nádraží Těšnov považováno za jednu z nejkrásnějších nádražních budov střední Evropy. Součástí výstavy je i série unikátních barevných litografií výtvarníka Jiřího Boudy, dobové jízdní řády, fotografie zachycující demolici nádražní budovy i ukázky nerealizovaných projektů na záchranu nádraží. Úvodní foto: wikimedia.org (zmk) |
